Vymírání druhů - text k výstavě

    Na Zemi je asi 8,7 milionů druhů zvířat a rostlin. Vymírání je přirozeným projevem evoluce. Země zažila pět masových vymírání, kdy počet druhů klesl víc jak o 50 %. První velké vymírání proběhlo asi před 450 miliony let a poslední před asi 65 miliony let. Příčinami byly změny klimatu (doba ledová). Pokaždé vyhynulé druhy nahradily druhy nové. Díky člověku vymrají druhy mnohem rychleji a bez dalšího evolučního kroku. Za posledních 100 let člověk vyhubil přes 400 známých druhů. Přes 77 000 druhů rostlin a zvířat je ohrožených a z toho 19 000 na pokraji vyhynutí.

Bylo tomu tak i dřív?

    Biodiverzita se v průběhu existence světa měnila. Podle nálezů se předpokládá, že až 99 % všech druhů, které na této planetě existovaly, vyhynuly. Odhaduje se, že od roku 1600 vyhynulo přibližně 87 druhů savců a 131 druhů ptáků. V posledních 150 letech rychlost vymírání vzrostla až na jeden druh ročně. Nejohroženější skupinou organizmů jsou izolované druhy žijící např. na ostrovech.

    Během 50. let 20. století došlo k výraznému urychlení vymírání přirozených druhů i v naší republice. Důvodem tohoto urychlení byly zejména úpravy krajiny a industrializace v zemědělství. Díky tomu bylo odstraněno 240 000 ha mezí, přes 4 000 km liniové zeleně a 3 600 ha rozptýlené zeleně. Došlo k odstranění 20 % luk, byla vysušena většina mokřadů a upravena většina vodních toků.

Jak je to dnes?

    Nejvíce ohroženou skupinou zvířat na vašem území jsou plazi. Celých 69 % druhů plazů patří mezi zranitelné až kriticky ohrožené. Následují je obojživelníci (59 %), ptáci (48 %), motýli (46 %) a ryby (45 %). Savci mají "jen" 18 % ohrožených druhů. Zřejmě proto, že většina velkých šelem byla v 19. století vyhubena. Rys ostrovid je sice chráněný, ale běžně nelegálně loven. Okolní státy také mají s výskytem velkých šelem problémy. Přestože se na jejich území vyskytují vlci, mědvědi i rysy, každý rok je několik stovek jedinců zabito. V některých státech je jejich lov legální. 

Jak můžeme dopadnout?

    Odstrašujícím příkladem pro nás může být africká savana. I přes množství přírodních rezervací, je zde každý rok upytlačeno více jak 30 000 slonů a více jak 100 nosorožců. Tato zvířata umírají brutálním způsobem kvůli svým rohům a klům. Ani lvi a další velké šelmy nejsou ušetřeny lovu. Ty ale ohrožují hlavně sportovní lovci, kteří si kupují povolenky k jejich odstřelu.

    Velmi podobně jsou kvůli kožešině ohroženi i velcí predátoři v Asii. Tygr a všechny jeho poddruhy jsou kriticky ohroženy díky pytláctví. U některých se dokonce předpokládá, že nepřežijí příštích 15 let. Jiné jsou již nenávratně vyhubeny. O moc lépe na tom nejsou ani opice a lidoopi. Díky zmenšování jejich přirozeného prostředí jsou kriticky ohroženy například gorily a orangutani.

Příčiny vymírání druhů

• sportovní lov zvěře. Jde o legální činnost a probíhá většinou na chovných farmách, ale výjimkou nejsou ani přírodní rezervace. Za odlovení zvěře si lovci platí. Každý, kdo má zájem, si může ulovit i kriticky ohrožené druhy.
• pytláctví. V tomto případě jsou zvířata lovena nelegálně. Největší zájem je o velké šelmy nebo zvířata, která mají kly, rohy nebo krásnou srst. Velmi často zvířata umírají v obrovských bolestech i několik dní, nebo jsou porcována ještě zaživa.
• rozšiřování nepůvodních druhů. Tento nenápadný způsob vytlačování domácích druhů způsobil na izolovaných lokalitách doslova katastrofu (celé tři čtvrtiny všech vyhynulých druhů pochází z ostrovních oblastí celého světa). Nepůvodní druhy nemají v prostředí predátory, takže se můžou snadno množit.
• vyplavování chemických látek do vody. Mezi největší zabijáky patří léky. Například antibiotika v kombinaci s léky na cholesterol devastují zooplankton, který je potravou pro ryby. Také hormonální antikoncepce ničí rybí populace. Díky účinku ženských hormonů se ze samců stávají neplodné samice.

Následky vymírání druhů

• ztráta druhové rozmanitosti. Každý rok svět přichází o několik druhů (z těch, co známe). Možná se nám zdá, že druhů je dostatek. Ale vymírání se zrychluje a za několik desítek let může na Zemi zůstat jen několik z nich. Jak by se vám líbil svět, ve kterém žijí jen viry, bakterie, švábi a potkani?
• mizející predátoři. Pro zdravé prostředí je nutné, aby počet predátorů a kořisti byl v rovnováze. Pokud člověk vyhubí všechny predátory, jejich kořist se přemnoží. Mnoho druhů kořisti se živí i zemědělskými plodinami, což ohrožuje člověka.
• vliv na potravní řetěžce. Všechny druhy jsou na sobě závislé. Každý druh je potravou pro jiný a naopak se živí jiným. Pokud zmizí jeden druh, ohrozí to ostatní druhy v okolí. Pokud ale zmizí větší množství druhů, může se zhroutit selý ekosystém.

Víte, že...

• poslední medvěd hnědý na našem území byl zastřelen v roce 1885? Pár jedinců se k nám zatoulá ze Slovenska, ale nezůstává. Často se také stává, že je u nás nějaký pytlák zastřelí.
• před pár lety, po více než 100 letech, se na naše území vrátila jedna vlčí rodina a dokonce se i rozmnožila? Bohužel letos bylo jedno z mláďat nalezeno upytlačené.
• v roce 2013 se u nás po víc jak 100 letech vylíhlo mládě orla skalního? Bylo to ve vojenském újezdu Libavá. Nyní zde žije již 6 jedinců.
• mezi nejohroženější druhy patří gorila nížinná, orangutan sumaterský, kareta pravá, tygr ussurijský, levhart mandžuský, delfín indočínský, nosorožec dvourohý?
• každý druhý myslivec v ČR upytlačil rysa ostrovida nebo někoho takového zná?
• lovci a pytláci zabíjí nejčastěji nejsilnější samce? V ideální populaci jsou tito samci otci mnoha potomků (samice jim dávají přednost), kteří dědí jejich skvělé vlastnosti. Pokud všechny silné samce v populaci člověk odloví, otci mláďat se stávají slabší samci a celá populace tak strádá a častěji trpí nemocemi.