Nedostatek vody - text k výstavě

    Země je modrá planeta. Proč tedy mluvíme o nedostatku vody? Uvědomme si, že 97 % je vody slané, která je pro některé organizmy, včetně člověka, špatně využitelná. 2 % sladké vody je stále ještě vázáno v ledovcích a velká část se po rozpuštění mísí s vodou slanou. Pouze 1 % je voda sladká, kterou člověk využívá. V některých částech Země (Afrika, Indie) je tak málo vody, že děti nebo ženy musí denně ujít v průměru 6 km pro pitnou vodu. Tato voda není vždy nezávadná a způsobuje závažné infekční choroby.

Byl i dříve nedostatek vody?

    V minulosti byly na našem území lesy (lužní nebo smíšené), řeky protékaly krajinou v přirozených korytech s meandry a voda výrazně nechyběla. Po osídlení člověkem došlo k velkým změnám. Kácení lesů, vysoušení mokřadů, rovnání koryt řek, růst průmyslové výroby, rozšiřování zemědělských ploch a s tím související zavlažování, to vše přineslo opakující se sucho.

    Nejhorší sucho bylo na začátku 20. století a také v 50. letech. V roce 1953 vyvrcholilo suché pětileté období nejdelším suchem trvajícím např. v Olomouckém kraji neuvěřitelných 188 dní. Zajímavostí je, že nedostatek vody byl nejen v létě ale i v zimě. V té době se začalo se stavbami přehradních nádrží a sucho se až na pár výjimek významně omezilo.

Jak je to s množstvím vody dnes?

    V létě 2015 přišlo sucho a dokázalo, že naše republoka stále nemá dosatečné zdroje vody. A to i přesto, že u nás najdeme asi 8 500 pramenů, Vysočina a Jižní Čechy jsou protkány rybníky a vodními nádržemi. 

    Okolní státy jsou na tom s vodou o trochu lépe. Ať už za to mohou horské ledovce nebo přístup k moři. Ale ani těmto státům se sucho v budoucnu nevyhne. Největší hrozbou pro Evropu je v dnešní době plýtvání vodou, kácení lesů a rostoucí nároky zemědělské výroby. Samozřejmě také změna klimatu, díky které se planeta otepluje. 

    Samostatnou kapitolou nedostatku pitné vody je znečištění zdrojů odpadní vodou. V naší republice a ve střední Evropě je standardem, že odpadní voda je čištěna, než se vypustí do řek. Rozvojové státy si s ochranou vodních zdrojů zatím moc hlavu nelámou. Když pojedete na dovolenou například do Ria de Janeira a budete se chtít koupat na slavné pláži Copacabana, může se vám stát, že se z vody vynoříte zbarvení splaškovou vodou z kanalizace.

Jak by to pro nás mohlo dopadnout?

    Odstrašujícím příkladem hospodaření s vodou a negativního vlivu zemědělství je mizející Aralské jezero. Od poloviny minulého století se plocha jezera snížila o 92 %. Voda je v něm tak slaná, že v ní nic nežije. Za  všechno může lidská chamtivost. Podobnou katastrofu zažívají i v Africe kolem jezera Čad. Lidé přišli o práci, nemají co jíst a umírají na různé nemoci. Na celém světě umírá každý rok více než 3 miliony lidí na infekce spojené se špinavou vodou, z toho téměř 2 miliony dětí.

Příčiny nedostatku vody

• regulace řek. V minulém století lidé řekám narovnali a vybetonovali koryta. Voda se díky tomu nezdržuje v krajině, ale rychle jí proteče přímo až do moře. Nemá čas se vsáknout do okolí.
• kácení lesů. Lesy jsou jako houba, která v sobě udžuje vodu. Po jejich vykácení se voda v krajině neudrží a rychle se ztrácí. Klesá tak i hladina podzemních vod.
• čerpání vody z pramenů (minerální vody) a jejich vývoz. V dnešní době je velmi moderní pít minerální nebo pramenité balené vody. Kromě toho, že pijeme jedovaté látky, které se uvolňují z PET lahví, voda se z pramenů čerpá. Často jde o rezervoár, což je "nádrž" podzemní vody, ze které pramen vyvěrá. Tím se ohrožje samotný rezervoár.
• zavlažování, chov dobytka. Zemědělská výroba spotřebovává 80 % vody. Plodiny potřebují k růstu vodu, dobytek potřebuje k životu vodu a na následnou výrobu potravin se spotřebovává voda. Například na výrobu 1 kg hovězího masa se spotřebuje 15 000 l vody.
• nestřídmost odběratelů. Každý z nás se sprchuje, čistí si zuby, myje nádobí nebo prostě jen vypije 2 l tekutin denně. Naše chování při těchto běžných úkonech ovlivňuje spotřebu vody. Puštěný kohoutek při čištění zubů nebo plná vana horké vody, ze které za 5 minut vylezeme, spotřebu nesníží.

• odumření vegetačních částí rostlin. Pokud rostlina nemá dostatek tekutin, snaží se zachránit holý život. To znamená, že zastaví přísun vody a  živin do částí, bez kterých přežije Jsou to květy, plody nebo listy. Po příliš velkém poškození rostliny odumírají. Pokud uschnou zemědělské plodiny, lidem hrozí hlad. 
• požáry, samovznícení. Při velkém suchu snadno dochází k samovznícení suchých travin a vzniku velkých požárů. Typickým biomem, kde každoročně dochází k takovým požárům, jsou savany. Ale ani u nás není o požáry v suchu nouze. Stačí nedopalek cigarety nebo rozbitá láhev v příkopu a neštěstí je velmi rychle na světě.
• migrace živočišných druhů. Pokud nemají zvířata dostatek vody, můžou umřít žízní nebo odchází tam, kde voda ještě je. Každý rok tuto nebezpečnou a velmi dlouhou cestu podnikají tisíce zvířat v Africe.
• rozšiřování pouští. Na Zemi jsou místa, kde nespadla ani jediná dešťová kapka už několik let. Tato místa jsou tak suchá, že na nich nic neroste. Vznikla tam poušť. V důsledku globálního oteplování a odlesňování se místa s velmi malými srážkami rozšiřují a tím se může rozšiřovat i poušť.
• hladomor. Při velkém a dlouhotrvajícím suchu odumírají rostliny. V zemích, kde není tak rozvinutý mezinárodní obchod jako například v Evropě, může sucho způsobit katastrofu. Celá úroda může uschnout a lidé tak nemají co jíst.

• v srpnu 2015 vyschl pramen Vltavy?
• v přerovském okrese je 54 studánek? V celé České republice je jich asi 8 500. Počet rybníků a vodních nádrží je asi 21 000.
• 33 % lidí trpí silným nedostatkem pitné vody? Předpokládá se, že za 10 let to budou už dvě třetiny.
• v posledních 50 letech vzniklo kvůli nedostatku vody 37 ozbrojených konfliktů?
• člověk žijící v rozvojové zemi spotřebuje za den v průměru téměř 10 litrů vody? Průměrná spotřeba vody ve Velké Británii činí 135 litrů za den a osobu. Průměrný Američan spotřebuje denně 375 až 660 litrů.
• nejsušším místem na světě je město Arica na poušti Atacama v Chile? Podle ústních pověstí zde nepršelo už 400 let.