Kácení lesů - text k výstavě

    Každý člověk zná rčení "Lesy jsou plíce planety". Toto rčení není v dnešní době zcela přesné. Úlohu pralesů totiž převzaly vodní zelené řasy. Přesto mají lesy svoji nezastupitelnou úlohu. Kromě produkce kyslíku, udržují stálejší teplotu prostředí (u nás mírné klima), pomáhají zadržovat vodu v krajině (nejvíce lužní lesy), oxid uhličitý a prachové částice.

    Přestože člověk zná význam lesů, neustále je kácí, vypaluje a místo nic staví betonová města nebo vysazuje monokultury (např. smrkové, palmové).

Bylo to tak ale vždy?

    Dřív byly lesy na většině povrchu souše. Před 8000 lety pokrývaly víc jak 50 % souše. Člověk začal dřevo využívat jako stavební materil a topivo. Asi 800 let před n. l. začal tavit železo (doba železná) a spotřeba dřeva stoupala. Postupem času začal lesy kácet plošně. Nejprve se využívaly nížiny, poté přešla těžba dřeva i do hor. 

    Až do 18. století se dřevo těžilo bez přemýšlení o následcích těžby. Lesy byly velmi poškozené. Některé oblasti trpěy častými povodněmi a erozí půdy. Proto vzniklo lesnictví, které mělo lesy chránit a pečovat o ně. Lesy se rozšiřovaly a zakládaly se i okrasné parky. Od tohoto trendu se v následujících 

stoletích však opět upustilo. Krajina se podřizovala člověku z důvodů stavby železnic a infrastruktury, těžby uhlí, rudy apod.

Jak je to nyní?

    V České republice lesy zabírají asi 34 % rozlohy. Přesto tento stav není uspokojivý. Většina našich lesů je totiž ve špatném stavu nebo se jedná o smrkové monokultury. Stále častěji také dochází k plošnému kácení lesů a tím k degradaci lesní půdy. Okolní státy jsou na tom velmi podobně.

    Celosvětově je rozloha lesů asi 41 milionů km2, tedy 31 % souše. Z toho je 13 % chráněných území. Evropa je na tom v celosvětovém měřítku nejhůř. Její povrch pokrývá jen 10 % lesů. Od roku 1990 dochází k nárůstu komerčního kácení lesů a to může být velkou hrozbou pro celé lidstvo.

Jak by to pro nás mohlo dopadnout?

    Odstrašujícím příkladem pro nás můžou být tropické a subtropické lesy. Subtropy hlavně v Asii jsou dnes využívány jako obří plantáže např. ovoce, čaje, palem. Tropický prales v Jižní Americe je také kriticky ohrožen. Za rok 2014 bylo vykáceno v Brazílii přes 2800 km2 pralesa. Z původní rozlohy amazonského pralesa zbylo už jen necelých 10 %! 

Příčiny kácení lesů

• rozšiřování měst a obcí a jejich infrastruktury. S přibýváním lidí dochází i ke zvětšování prostoru, na kterém žijí. Lesy sloužily primárně jako zdroj dřeva pro stavbu domů. Dnes nejvíc stromů mizí díky stavbě silnic a dálnic, supermarketů a elektráren (větrných nebo solárních).
• rozšiřování polí. Stejně jako člověk potřebuje větší prostor k životu, potřebuje také víc potravin. Základní potraviny se pěstují na polích, proto se jejich plocha musí zvětšovat. V některých částech světa lidé neumí s půdou hospodařit a proto po jejím vyčerpání kácí další a další kusy lesa.
• plantáže sóji. Jedním z nejhorších příkladů zneužívání rozvojových zemí vyspělými zeměmi je Brazílie. Konkrétněji její savany a tropický prales., kde se pěstuje sója. Nadnárodní společnosti pěstují sóju na území srovnatelném s celou Západní Evropou. Tyto obří plantáže nejen ničí lesy, ale také způsobují nedostatek vody. Pesticidy zabijí místní živočichy i obyvatele a drasticky měmí místní klima.

• plantáže palmy olejné. Podobnou pohromou jsou i plantáže palmy olejné v Indonésii a Malajsii. Káceny jsou dokonce i ta území, kde žijí kriticky ohrožená zvířata. Např. orangutani jsou častou obětí vypalování pralesů, nebo jsou nemilosrdně vražděni. Monokulturní plantáže jsou v podstatě naprosto mrtvou krajinou, kde nic jiného neroste ani nežije. Mění se klima, půda a voda je zamořena pesticidy a hnojivy a místní lidé jsou moderními otroky.
• těžba dřeva, ropy a jiných surovin či nerostů. Dřevo je základní surovina, kvůli které se devastují lesy. Bohužel pod zemí se také ukrývá velké bohatství. V Amazonii se během krátké doby objevily těžařské společnosti z celého světa a devastují místní prostředí. Toxickými látkami je zasažena půda i voda. Trpí a často umírají rostliny, zvířata i lidé.

Následky kácení lesů

• oteplování. Les udržuje v krajině stálou teplotu. Pokud les vykácíme, teplota se změní. V létě se takové místo víc zahřívá a v zimě ochlazuje. Globálně úbytek lesů znamená oteplování, protože je často nahrazován velkými městskými aglomeracemi.
• eroze půdy. Kořeny stromů mají také nezastupitelnou úlohu v soudržnosti půdy. Po vykácení lesa dochází k odplavování půdy. Prudší svah se může sesunout a způsobit velké škody.
• nedostatek vody v krajině. Lesy zadržují v přírodě vodu. Ta je poutána nejen v kořenovém systému stromů, ale je i v mechu a dalším porostu lesa. Po vykácení lesa voda krajinou rychle proteče a hladina podzemních vod klesá.
• oslabování lesa. Při plošném kácení lesa vznikají rozsáhlé mýtiny. Okolní les je náhle vystaven jiným podmínkám a je tak snadným terčem různých nemocí a napadení parazitů. Bohužel ani selektivní kácení není ideální. Důvodem tohoto oslabení je pravděpodobně porušení mykorhizy.
• vymírání živočišných i rostlinných druhů. Když zmizí lesy, zmizí s nimi i všechny rostliny, které v nich rostly. Zvířata můžou sice utéct, ale většinou jsou natolik vázány na místo, kde žily, že nejsou schopné se na jiné místo dostatečně rychle adaptovat a umírají.

• v 19. století bylo na území ČR nejméně lesů v historii? Důvodem byla těžba dřeva pro těžký průmysl.
• kadý rok zmizí z naší planety 26 miliard stromů?
• víc jak polovinu veškeré lesní plochy najdeme pouze v 5 zemích? Jsou to Rusko, Brazílie, Kanada, USA a Čína.
• cena vytěženého dřeva ve světě za rok činí 100 miliard USD (1,7 bilionu Kč)?
• v roce 2010 se v Evropě prodalo 58 milionů vánočních stromků?
• Česká republika je významným dovozcem sóji (krmivo pro dobytek) a palmového oleje (potravinářský průmysl)? Velikost plantáží, na kterých se pěstují tyto plodiny jen pro naši republiku, jsou velké téměř jako celá Morava.
• palmový olej je nejlevnější rostlinný olej na světě, ale taky největším skrytým zabijákem? Přidává se do sladkostí, pečiva, brambůrek a dekorativní kosmetiky. Obsahuje pouze nezdravé nasycené mastné kyseliny, které způsobují obezitu, vysoký krevní tlak a další civilizační choroby.